Kdo uzavírá kolektivní smlouvu?

Kdo uzavírá kolektivní smlouvu?

Kdo může uzavřít kolektivní smlouvu

Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace. Jiní zástupci zaměstnanců kolektivní smlouvu uzavřít nesmějí. K ujednáním v kolektivní smlouvě, která zaměstnancům ukládají povinnosti nebo zkracují jejich práva stanovená zákoníkem práce, se nepřihlíží.
Archiv

Kdy musí být uzavřená kolektivní smlouva

Pokud je u jednoho zaměstnavatele více než jedna odborová organizace, zaměstnavatel je povinen jednat se všemi z nich o uzavření kolektivní smlouvy. Strany se mohou dohodnout, zda bude smlouva uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou a sjednat si výpovědní dobu v délce šesti měsíců.
Archiv

Kde najít kolektivní smlouvu

Výpověď však musí být písemná. Pamatujte ale, že ji lze podat nejdříve 6 měsíců po datu sjednání smlouvy. Výpovědní doba pak činí nejméně 6 měsíců a běží od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi druhé straně. Pozn.: Kompletní informace o kolektivní smlouvě najdete v zákoníku práce.
Archiv

Co je obsahem kolektivní smlouvy

Kolektivní smlouva je dvoustranné pracovněprávní jednání uzavírané mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, jehož obsahem jsou mzdové a další pracovní podmínky pro zaměstnance. Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou u ní organizováni.

Kdo může stávkovat

Od práva na stávku, které lze s jistou mírou zjednodušení přirovnat k právu stávku vyhlásit, musíme ovšem odlišovat právo stávkovat, tedy právo se stávky zúčastnit. Toto právo pak přísluší všem zaměstnancům, kromě těch, kterým to zakazuje Listina základních práv a svobod nebo zákon o kolektivním vyjednávání.

Kdy vzniká odborová organizace

Pobočná – odborová organizace vzniká dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno rejstříkovému soudu oznámení o založení této právnické osoby. O přijetí do evidence Odborového svazu, jakož i o podání oznámení o založení této právnické osoby k rejstříkovému soudu je odborová organizace písemně informována.

Co je vnitřní předpis zaměstnavatele

Kromě kolektivních smluv může rovněž zaměstnavatel vydávat vnitřní předpisy a jako specifický druh vnitřního předpisu též pracovní řád. Zaměstnavatel může vnitřním předpisem (§ 305) stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji, než stanoví zákoník práce.

Kdo má právo na stávku

Dle Listiny základních práv a svobod, čl. 27, odst. 4: „Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. “ To znamená, že tyto osoby jsou zbaveny práva na stávku za jakýchkoli okolností.

Jak dlouho muze trvat stávka

Stávka také není ze zákona časově omezena. "Stávka může legálně trvat i několik let. Jediné omezení spočívá v tom, jak dlouho dokážou stávkující zaměstnanci žít bez příjmu. Po dobu stávky totiž nemají právo na mzdu či plat ani jejich náhradu," říká Krbcová.

Kdo platí odbory

Členství v odborech je vůči zaměstnavateli anonymní. Členové a členky odvádějí odborové organizaci měsíční příspěvek ve výši 1 % ze svého čistého platu. Odborová organizace Straka usiluje o konstruktivní sociální dialog v moderním evropském pojetí.

Kdo jedna za odborovou organizaci

Kdo jedná za odborovou organizaci

Za odborovou organizaci jedná orgán určený jejími stanovami, členové orgánu jsou ti, kteří budou zastupovat odborovou organizaci při kolektivním vyjednávání či jiné komunikací se zaměstnavatelem a svoje jednatelské oprávnění v těchto otázkách by měli zaměstnavateli doložit.

Kdo schvaluje vnitřní směrnice obce

Obecně lze uvést, že směrnice vydává starosta v přenesené působnosti za podmínky, že obec nemá tajemníka. Pokud obec tajemníka má, náleží tato pravomoc až na výjimky tajemníkovi. Nestanoví-li zákon jinak, vydává směrnice starosta, popř. tajemník, samostatně.

Jak zrušit vnitřní předpis

Vydání vnitřního předpisu

Vydá-li zaměstnavatel vnitřní předpis, nebo v případě, že jej změní či zruší, je povinen tuto skutečnost nejpozději do 15 dnů oznámit zaměstnancům. Zákon nestanoví, jakou formou tak zaměstnavatel musí učinit, nicméně měl by být schopen tuto skutečnost v případě potřeby prokázat.

Kdo nesmí stávkovat

Dle Listiny základních práv a svobod, čl. 27, odst. 4: „Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů. “ To znamená, že tyto osoby jsou zbaveny práva na stávku za jakýchkoli okolností.

Kdo vyhlašuje generální stávku

Stávku vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace. Kdo konkrétně za odborovou organizaci rozhoduje a vyhlašuje stávku, vyplývá z jejích stanov, ve kterých je stanoveno, kdo je oprávněn jednat za odborovou organizaci.

Jak je mozne vyhlásit stávku

Podmínky, za kterých lze vyhlásit stávku: O zahájení stávky rozhodne příslušný odborový orgán. Ten musí včas oznámit zaměstnavateli důvody a cíle stávky, termín vyhlášení stávky, délku konání stávky, formu stávky a jména zástupců příslušného odborového orgánu, kteří jsou oprávněni vyjednávat.

Proč je dobré být v odborech

K čemu je členství v odborech Nabízejí bezplatnou pomoc právníka, účast na vyjednávání o platu nebo třeba levnou dovolenou. Mnoho členů využívá jen poslední možnost. Hlavní důvody pro členství v odborech jsou dva: možnost ovlivňovat dění ve firmě a získávat materiální výhody.

Co řeší odbory

Odbory jsou právnickou osobou ve formě sdružení – především zaměstnanců, založené s cílem prosazovat pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy svých členů. Po rekodifikaci soukromého práva k 1. lednu 2014 se na odborovou organizaci používá přiměřeně úprava spolkového práva.

Kdo vydává směrnice

Obecně lze uvést, že směrnice vydává starosta v přenesené působnosti za podmínky, že obec nemá tajemníka. Pokud obec tajemníka má, náleží tato pravomoc až na výjimky tajemníkovi. Nestanoví-li zákon jinak, vydává směrnice starosta, popř. tajemník, samostatně.

Jak má vypadat vnitřní předpis

Vnitřní předpis musí být vydán písemně. Nesmí být v rozporu s právními předpisy. Nesmí být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný (16). Vydává se zpravidla na dobu určitou, ale může být i na dobu neurčitou.

Co je porušení pracovní kázně

Dosavadní soudní praxí je za zvlášť hrubé porušení pracovních povinností zaměstnancem považována zejména (1) déletrvající neomluvená nepřítomnost zaměstnance v práci, (2) útok na majetek zaměstnavatele, (3) požívání alkoholických nápojů, č (4) jiné porušení povinností zaměstnance, např. fyzické a slovní napadání[2].

Jak zahajit stávku

Podmínky, za kterých lze vyhlásit stávku: O zahájení stávky rozhodne příslušný odborový orgán. Ten musí včas oznámit zaměstnavateli důvody a cíle stávky, termín vyhlášení stávky, délku konání stávky, formu stávky a jména zástupců příslušného odborového orgánu, kteří jsou oprávněni vyjednávat.

Kdy se konala generální stávka

Na dvě hodiny se zastavily továrny a ožila náměstí Ke stěžejním událostem, jež v listopadu 1989 v Československu pomohly svrhnout totalitní režim komunistické strany, patřila dvouhodinová generální stávka, která se uskutečnila 27. listopadu 1989.

Kdo může být členem odboru

Členství v Odborovém svazu je dobrovolné, členem Odborového svazu může být každý zaměstnanec v pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru bez rozdílu politické příslušnosti, národnosti, náboženství, rasy a pohlaví.

Kdo schvaluje směrnice obce

Obecně lze uvést, že směrnice vydává starosta v přenesené působnosti za podmínky, že obec nemá tajemníka. Pokud obec tajemníka má, náleží tato pravomoc až na výjimky tajemníkovi. Nestanoví-li zákon jinak, vydává směrnice starosta, popř. tajemník, samostatně.