Co je hmotnostní spektrometrie?

Co je hmotnostní spektrometrie?

Jak funguje spektrometr

Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu.

Co je MS v chemii

Hmotnostní spektrometrie (zkratka MS z anglického Mass spectrometry) je metoda analytické chemie. Hmotnostní spektrometrie pracuje s dělením podle poměru m/Q, kde m je hmotnost a Q je náboj fragmentu.

Co je to spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie je analytická metoda, při které jsou atomy nebo molekuly ionizovány pomocí vysokoenergetického elektronového paprsku a poté odděleny na základě jejich poměru hmotnosti a náboje (m/z). Výsledkem je hmotnostní spektrum, které ukazuje relativní množství iontů na ose y a jejich poměry m/z na ose x.

Co se měří spektrometrem

Spektrometr je druh vědeckého přístroje umožňující měřit spektrum světla či elektromagnetického záření mimo viditelnou oblast.

Jak se vypočítá hmotnostní zlomek

Je to bezrozměrná veličina. Značí se w. Nabývá hodnoty od 0 do 1, často se vyjadřuje v procentech (též hmotnostní procento). Hmotnost zlomek lze vypočítat takto: w = m A m S w = \frac{m_A}{m_S} w=mSmA, kde m A m_A mA je hmotnost části (určité látky) a m S m_S mS je hmotnost celé směsi.

Co je to ionizace

Ionizace je proces, při kterém se z elektricky neutrálního atomu nebo molekuly stává iont. Pojem „ionizace“ také označuje stav hmoty, která obsahuje ionty. Ionizační energie neutrálních prvků. Opačným dějem k ionizaci je rekombinace.

Co měří spektrofotometr

Přístroje, které se používají k měření intenzity záření v ultrafialové (UV) nebo viditelné (VIS) oblasti spektra se nazývají fotometry nebo spektrofotometry. Fotometry jsou jednodušší a používají k vymezení úzkého pásma vlnových délek filtry.

Co je spektrofotometr

Spektrofotometr je klíčový přístroj používaný v oblasti spektroskopie ke kvantitativnímu měření odrazových nebo transmisních vlastností materiálu jako funkce jeho vlnové délky. Využívá fotometry, běžně známé jako spektrofotometry, které jsou schopné měřit intenzitu světelného paprsku při různých vlnových délkách.

Jak se počítá hmotnost

Hmotnost tělesa vypočteme tak, že objem vynásobíme hustotou.

Jak se počítá molární hmotnost

Molární hmotnost definujeme jako podíl hmotnosti dané látky a jejího látkového množství. Vyjadřuje nám, jaká hmotnost připadá na jeden mol látky. Vypočítáme ji ze vztahu M_m = \frac {m} {n}. Její jednotkou je kg .

Kde probíhá ionizace

Ionizace a rekombinace probíhají v plynu současně. Převládá-li v určitém okamžiku ionizace, vodivost plynu roste, převládá-li rekombinace, počet iontů klesá a vodivost plynu se zmenšuje. Elektrický proud vede pouze ionizovaný plyn.

Na co je ionizátor

Ionizátor je zařízení, ve kterém vzniká elektrický výboj, a tento výboj nabíjí molekuly okolního vzduchu a tím je přeměňuje na ionty. Tento přístroj tedy vytváří neboli generuje vzdušné ionty – někdy se proto setkáte i s názvem generátor iontů.

Co to je absorbance

Absorbance je veličina používaná ve fotometrii a spektrofotometrii. Udává, jak mnoho světla bylo pohlceno měřeným vzorkem. V literatuře se vyskytuje i termín extinkce E. Absorbance je bezrozměrná veličina.

Co to je hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty. Ekvivalence setrvačných a gravitačních sil je postulována obecnou teorií relativity a je s velkou přesností experimentálně ověřena.

Jak se označuje hmotnost

Hmotnost značíme písmenem m (z angl. mass). Základní jednotkou hmotnosti je kilogram (kg).

Co to je molární hmotnost

Molární hmotnost je fyzikální veličina, která udává hmotnost jednotkového látkového množství dané látky (tedy hmotnost 1 molu).

Jak často používat ionizátor

Ionizátor by měl být v provozu neustále. K reakci částic totiž dochází nepřetržitě, není možné vzduch vyčistit a obohatit o záporné ionty do zásoby. Po vypnutí přístroje jeho efekt během několika minut vymizí.

Co může nastat v silně Ionizovaném vzduchu

Silně ionizovaný vzduch pak vede elektrický proud i při oddálení elektrod. Vysoké teploty oblouku se využívá například v obloukových pecích k tavení kovů, světelných účinků oblouku se dříve využívalo jako zdoje silného světla v obloukových lampách.

Co je spektrometrie

Spektrofotometrie je jedním z oborů spektroskopie, zabývá se kvantitativním studiem spekter, to znamená měřením množství světla propuštěného, odraženého nebo pohlceného jistou látkou v závislosti na vlnové délce.

Co určuje hmotnost

Hmotnost je aditivní vlastnost hmoty (tedy vlastnost jednotlivých hmotných těles), která vyjadřuje míru setrvačných účinků či míru gravitačních účinků hmoty. Ekvivalence setrvačných a gravitačních sil je postulována obecnou teorií relativity a je s velkou přesností experimentálně ověřena.

Jak se měří hmotnost

Hmotnost těles se měří s využitím gravitační síly. Tomuto měření říkáme vážení a měřicí zařízení jsou váhy. Váhy mohou využívat závaží, příkladem jsou váhy rovnoramenné.

Jak se značí atomová hmotnost

(unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, se značkou u. V chemii, fyzice, technice a biochemii se užívá pro tuto jednotku název dalton (značka Da; někdy se v rozporu s normami používá i značka D, což je však podle norem značka pro dioptrii, jednotku optické mohutnosti).

Jak lze ionizovat vzduch

Vzduch můžeme doma ionizovat pomocí takzvaných ionizátorů, laicky řečeno čističek vzduchu se zabudovanou ionizační složkou. Nejmodernější přístroje jsou konstruovány tak, aby se kladné ionty ihned zachytily a ovzduší se obohatilo pouze o ionty záporné, z hlediska biologického působení na člověka potřebné a žádoucí.

Kdy vedou plyny elektrický proud

Aby v plynu vznikl elektrický proud, musí být splněny stejné podmínky jako u ostatních látek. Plyn musí obsahovat volné částice s nábojem a musí být v elektrickém poli. Za těchto podmínek plyn vede elektrický proud a děje, které v něm probíhají, označujeme jako výboj v plynu.

Na čem závisí absorbance

l (a koeficient (ε) i délka dráhy (l) jsou konstantní), potom platí, že absorbance roztoku je lineárně závislá na jeho koncentraci, A = f (c). Pomocí Lambert-Beerova zákona tedy můžeme kvantitativně stanovit koncentraci látky v roztoku měřením jeho absorbance s využitím spektrofotometru.