Jaký plyn se vhání do vysoké pece?

Co se dává do vysoké pece

Vysoká pec je neustále shora plněna železnou rudou, koksem a vápencem. Koks slouží hlavně jako palivo pro roztavení železné rudy, vápenec váže nečistoty obsažené v železné rudě. Další zpracování surového železa na ocel se nazývá zkujňování. Tím se ze surového křehkého železa v pevném stavu stává elastická ocel.

Co se zaváží do vysoké pece

Do vysoké pece se zaváží železná ruda, koks a struskotvorné přísady. Ty slouží jednak k snížení tavicí teploty hlušin a jednak k ochraně železa během vysokopecního procesu před zpětnou oxidací. Jsou to vápenec, dolomit a zřídka také křemičitý štěrk.

Čím je vyzděna vysoká pec

Aby se do vysoké pece nemuselo vhánět obrovské množství vzduchu, obohacuje se kyslíkem podporujícím hoření. Cowper tvoří ocelový válec zakončený kopulí, který je uvnitř vyzděn kanálovou vyzdívkou. Pracuje ve střídavém provozu. Nejprve se vyzdívka spalováním kychtového plynu z vysoké pece "ohřeje" na teplotu až 1 400°C.

Jak se nazývá proces uvolnění surového železa z vysoké pece

struskou. Celý proces probíhá prakticky nepřetržitě – na horní část vysoké pece se stále zaváží železná ruda,železný šrot, koks a struskotvorné přísady a na spodu se v určitých intervalech odpouští roztavené kovové železo – tzv. odpich vysoké pece.
Archiv

Jak často se plní vysoká pec

Každá vysoká pec pracuje nepřetržitě několik let (10 i více). Shora se pec plní nepřetržitě vsázkou tj. směsí železné rudy, koksem a struskotvornými přísadami. Do spodní části pece je neustále vháněn horký vzduch obohacený kyslíkem.

Na co se používá surové železo

Na samém začátku výroby oceli je surové železo, které se vyrábí ve vysoké peci z železné rudy za pomoci koksu, vápence a dalších přísad. Ze surového železa se v ocelárně vyrábí ocel, kterou se pak zpracuje do polotovarů a pak do koncových výrobků.

Jak dlouho trvá proces probíhající ve vysoké peci

Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.

Jak se taví železo

Vlivem vysokého obsahu uhlíku je tvrdé a křehké, při ohřátí na teploty 1150 °C až 1250 °C se taví bez přechodu přes tvárný stav. Proto ho není možné tvářet za tepla ani za studena.

Čím se taví železo

Surové železo se vyrábí ve vysoké peci tavením železné rudy s koksem, vápencem a dalšími přísadami. Má vysoký obsah uhlíku 3,0–4,3 %, a další příměsi 0,5–3,0 % křemíku, 0,5–3,0 % manganu, 0,05–2 % fosforu a až 0,1 % síry.

Co je to Nistej

Půda – spodní část hutní pece (vysoké pece, ocelářské pece), v níž se shromažďuje vytavené železo a struska, které se z ní vypouštějí odpichovým otvorem. Odkazující hesla: hliníková pec, komorová pec, kontinuální pec, kroková ohřívací pec, nístějové pochody, tavicí pec, vysoká pec.

Jaký je rozdíl mezi surovým železem a oceli

Surové železo se získává z oxidické železné rudy tavením. Naproti tomu ocel je umělou slitinou železa a uhlíku (a dalších prvků), jakož i litiny a surového železa.

Jak se dělí kovy podle hustoty

Podle hustoty se neželezné kovy dělí na lehké (do 5 kg/m3) a těžké (nad 5 kg/m3). Mezi lehké patří například hliník nebo hořčík, mezi těžké měď, cín, olovo nebo zinek. Nekovy – všechny materiály, jejichž základem není některý z kovů, se řadí do skupiny nekovů. Je jich velké množství.

Kdy taje zlato

Vysoká teplota tání (1 063 °C) jej předurčuje k roli katalyzátoru řady chemických reakcí. Intuitivně zná tyto základní parametry zlata každý.

Jak roztavit kov

K roztavení kovu je potřeba dosáhnout odpovídající teploty tání. Při tavbě olova či cínu snadno vystačíme s malým ohýnkem ze suchého dřeva. Pro dosažení vyšších teplot je však již potřeba používat topení výhradně dřevěným uhlím. Dřevěné uhlí si můžeme jednak vyrobit sami v milíři nebo koupit dřevěné uhlí na grilování.

Co zůstává z rudy po redukci

Uhlík se nejprve oxiduje kyslíkem na oxid uhelnatý (za teploty až 2000 °C). Oxid uhelnatý pak v redukčním pásmu postupně redukuje rudu (nepřímá redukce) na tuhé, pórovité surové železo.

Kde se taví železo

Surové železo se vyrábí ve vysoké peci tavením železné rudy s koksem, vápencem a dalšími přísadami.

Jak se pozná litina

V porovnání s kovaným železem nebo ocelí je litina křehká, tvrdá a netvářitelná. Nelze ji ohýbat, natahovat ani kovat. Kvůli její malé pevnosti v tahu dochází před ohnutím nebo deformací k prasknutí.

Jaký je nejlehčí kov

Lithium je nejlehčí kov. Najdeme ho ve varném skle nebo v keramice. Díky jeho pevnosti a nízké hmotnosti našlo využití ve slitinách používaných v letectví. Lithium se používá hlavně v bateriích.

Jak se rozdělují neželezné kovy

V technické praxi nejužívanější neželezné kovy jsou rozděleny takto: Kovy s nízkou teplotou tání (Bi, Sn, Cd, Pb, Zn, Sb) Lehké kovy (Mg, Al, Be, Ti) Kovy se střední teplotou tání (Cu, Ni, Co, Mn)

V jaké teplotě se taví zlato

Zlato
Teplota tání	1064,18 °C (1 337,33 K)
Teplota varu	2856 °C (3 129,15 K)
Skupenské teplo tání	12,55 kJ/mol
Skupenské teplo varu	340 kJ/mol

V čem tavit zlato

Rozpouští se pouze v lučavce královské, kyanidu draselném a sodném, což ukazuje na jeho nízkou chemickou reaktivitu, odolnost a inertnost vůči většině chemikálií. Vysoká teplota tání (1 063 °C) jej předurčuje k roli katalyzátoru řady chemických reakcí. Intuitivně zná tyto základní parametry zlata každý.

Kdy se taví hliník

Hliník
Tepelná vodivost	237 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	660,32 °C (933,47 K)
Teplota varu	2 519 °C (2 792,15 K)

V čem tavit hliník

Roztopíme tavící pec dřevem a začneme do ní přikládat koks. Zapneme ventilátor, zvyšující teplotu v tavicí peci. Vložíme do pece tavicí nádobu a začneme do ní vkládat hliníkový odpad. Až bude hliník roztavený a bude mít minimálně 700 °C, nalijeme ho do litinové formy na ingoty.

Kde se v ČR vyrábí surové železo

V Česku se ročně vyrobí asi pět milionů tun surové oceli, a to hlavně v Třineckých železárnách a ArcelorMittal Ostrava, kde se ocel vyrábí tradiční cestou ze železné rudy, šrotu a koksu ve vysokých pecích a kyslíkových konvertorech.

Jaký je rozdíl mezi slitinou a litinou

„Litina" je obecný termín, kterým se označuje řada slitin železa, ale obvykle se jím rozumí nejběžnější šedá litina. I když by se mohlo zdát, že litina je jen odlévaná forma čistého železa, ve skutečnosti se jedná o slitinu obsahující 2 až 4% uhlíku spolu s menším množstvím křemíku a manganu.