Jaké i na konci?
Kdy se píše měkké i
Po měkké (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) píšeme měkké i. Po tvrdé (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme tvrdé y. Po obojetných souhláskách (b, f, l, m, p, s, v, z) se řídíme vyjmenovanými slovy a slovy příbuznými.
Archiv
Jak se určuje iy
Základní pravidla-I, pokud je podmět rodu mužského životného,-Y, pokud je rodu mužského neživotného,-A, pokud je v množném čísle rodu středního,-Y, pokud je rodu ženského.
Archiv
Proč se píše tvrdé Y
V předponě vy-/vý- píšeme vždy tvrdé y/ý. V kořenu píšeme po obojetných souhláskách většinou měkké i/i. Jen v tzv. vyjmenovaných slovech a v slovech s nimi příbuzných (kte- rá mají stejný kořen jako slova vyjmenovaná a jejichž významy spolu souvisí) píšeme tvrdé y/ý.
Jaké i se píše v množném čísle
Pokud podstatné jméno v množném čísle končí na životné koncovky i, é, či ové, píšeme měkké i. Končí-li naopak koncovkami y nebo e, píšeme tvrdé y.
Archiv
Jaké i se píše v příjmeních
Měkké -i v koncovce příjmení se píše pouze ve tvaru 1. p. mn. č., a to jen tehdy, je-li mezi pojmenovávanými rodinnými příslušníky alespoň jeden mužského rodu životného.
Jaké i se píše po c
Písmeno c je v češtině chápáno jako „měkké“. Jinými slovy platí, že po c se v domácích slovech píše měkké i (např. cit, církev).
Jaké i se píše v ženském rodě
měkkým vzorům, tedy vzorům, které mají pouze koncovky s měkkým I. Výjimku tvoří jen vzor žena (například tvar ženy), ten ale snadno poznáme podle typického zakončení na -A. Pokud tedy končí podstatné jméno ženského rodu na jiné písmeno než -a, víme, že v něm píšeme měkké I.
Jaké i se píše u dětí
není na škodu vědět, proč tomu tak ve skutečnosti je. Pamatujte si tedy, že slova dítě, oko a ucho jsou v jednotném čísle středního rodu, zatímco v množném čísle jsou ženského rodu. A podle rodu jména se vždy řídí koncovka v přísudku. A právě proto dětem, očím a uším to tvrdé Y sluší.
Jak se určují koncovky u sloves
V mužském rodě je nejdříve potřeba zjistit, jestli jde o životný nebo neživotný tvar. U neživotného tvaru píšeme vždy y a u životného i. Měkké i píšeme i tam, kde jde o několikanásobný podmět a je v něm alespoň jeden podmět mužského rodu životného. V ostatních případech píšeme tvrdé y.
Jaké I
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y.
Jaké i se píše v koncovce Ovi
Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi. !!!
Jaké i se píše u sloves
Měkké i píšeme i tam, kde jde o několikanásobný podmět a je v něm alespoň jeden podmět mužského rodu životného. V ostatních případech píšeme tvrdé y.
Jak správně napsat i y
Čeština/Psaní i/y – Wikiknihy
V domácích slovech se po tvrdých souhláskách píše vždy „tvrdé“ y/ý, po měkkých souhláskách vždy jen „měkké“ i/í. Po obojetných souhláskách může následovat jak „měkké“ i/í, „tvrdé“ y/ý.
Jaké i se píše Když se mluví o ženách
Jde‑li o ženy, píšeme v příčestí ‑y: Nechtěly jsme se už hádat s manželi, vyrazily jsme proto na výlet samy. Jde‑li o muže nebo o muže a ženy zároveň, mužský rod má přednost před ženským, píšeme ‑i: Byli jsme rádi, že máme klid na sledování sportovního přenosu.
Jaký rod jsou děti
Dítě, děti
V jednotném čísle je podstatné jméno dítě středního rodu (to dítě) a skloňujeme ho jako jiná mláďata podle vzoru kuře (dítě bez dítěte jako kuře bez kuřete). V množném čísle je ale tvar děti už ženského rodu (ty děti) a skloňujeme ho podle vzoru kosti (děti bez dětí jako kosti bez kostí.
Co je koncovka slovesa
Koncovka v podstatě zařazuje slovo k ohebným slovním druhům, vyjadřuje mluvnické významy slova (například rod, v případě mužského rodu i životnost, číslo, pád. Stojí na konci slova – proto koncovka. Podle koncovky pak můžeme určit například pád u jména, osobu u slovesa apod. Například: žen-a, žen-, žen-ami.
Jaké máme vzory
V češtině máme následující hlavní vzory:mužský rod. životný: pán, muž, soudce, předseda. neživotný: hrad, stroj.ženský rod: žena, růže, píseň, kost.střední rod: město, moře, kuře, stavení
Jaké i se píše na konci příjmení
Měkké -i v koncovce příjmení se píše pouze ve tvaru 1. p. mn. č., a to jen tehdy, je-li mezi pojmenovávanými rodinnými příslušníky alespoň jeden mužského rodu životného.
Jaké i Novákovi
Jana a Iva Novákovy
Pokud píšeme o rodině Novákových, napíšeme Novákovi s měkkým I. Po stejné koncovce „sáhnou“ také Skřivánkovi, když si nadepisují jméno na poštovní schránku. Označení rodiny totiž automaticky zahrnuje i tatínka nebo dědečka, který propůjčí právě měkkou koncovku -ovi.
Co se Sklonuje u sloves
Co určujeme u sloves
Sloveso ohýbáme do různých tvarů a říkáme, že jsme někde byli, nebo tam teprve budeme, nebo už jsme. Slovesa ale na rozdíl od jiných ohebných druhů (podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky) neskloňujeme, ale časujeme. Změně tvarů tedy neříkáme skloňování, ale časování.
Co to je složený slovesný tvar
Slovesné tvary složené – skládají se z více slov (obsahují tvar plnovýznamového slovesa a tvar pomocného slovesa) – myslel jsem, budu čekat, neřekli byste, přišli by … POZOR!!!!! VŠECHNY TVARY SLOVES V MINULÉM ČASE POVAŽUJEME ZA SLOŽENÉ.
Jaký rod má přednost
Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného. Řídíme‑li se pravidly o přednosti rodů, kterým se věnoval předchozí výklad, připomeňme, že mužský rod životný má přednost před všemi ostatními rody, a je‑li složkou podmětu alespoň jedno jméno rodu muž.
Jak poznat Zivotny rod
Pokud se tvar změní, je životný (ten sněhulák, vidím sněhuláka – životné).Pokud se tvar nezmění, je neživotný (ten hrad, vidím hrad – neživotné).
Jak určit rod
V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Jednotlivé rody od sebe odlišujeme podle toho, jakým ukazovacím zájmenem si můžeme na slovo ukázat: V množném čísle se zájmena trochu mění: mužský rod = TI, ženský rod – TY, střední rod TA.
Jaké máme koncovky
Při kombinaci 14 jmenných vzorů a 14 pádů je teoreticky možných 196 možných koncovek, ve skutečnosti však je koncovek pouze 24 (a, e, ě, i, o, u, y, ou, é, í, ů, ech, ách, ích, em, ám, ím, ům, mi, ami, emi, ími, ovi, ové). Je tedy jasné, že je v češtině velká pádová homonymie.