Co je to PUZ?

Jak se ptáme na pum

= PU (ptáme se slovesem, přídavným jménem, na kterém závisí + příslovečnými otázkami) + určíme druh PU • PU místa = PUM (Kde, kam, odkud, kudy…) Šel lesem. PU času= PUČ (Kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často…
Archiv

Co znamená zkratka pum

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA PUM Kde Kam Kudy Odkud
Archiv

Jak poznat PU

Příslovečné určení neboli adverbiale je vedlejší větný člen, který nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy také přídavné jméno nebo příslovce tím, že uvádí nějakou okolnost. Tyto okolnosti mohou být různé, proto i otázky, kterými se ptáme na příslovečné určení (PU), jsou různé. Nejčastěji jsou to: kdy, kde, jak, proč.

Jak se ptáme na PUZ

Příslovečné určení způsobu (PUZ)

Ptáme se: Jak, jakým způsobem Např. Mluví rychle.

Jak se ptáme na podmět a přísudek

Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Jak se ptáme na PU příčiny

Příslovečné určení příčiny

Označuje příčinnou souvislost dvou dějů. Ptáme se otázkou PROČ (SE) NĚCO DĚJE/JE

Co rozvíjí doplněk

Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.

Co dělá podmět

Čím je vyjádřen přísudek

Přísudek je vyjádřen určitým tvarem (tedy ne infinitivem) slovesa plnovýznamového (sloveso, které samo o sobě nese význam a není potřeba jej dále doplňovat; můžeme si pod slovesem představit konkrétní děj nebo činnost).

Jak určit příslovečné určení

Příslovečné určení (latinsky adverbiale) je řazeno mezi větné členy rozvíjející (společně s předmětem, přívlastkem a doplňkem). Příslovečné určení tedy dále rozvíjí větní členy základní, podmět a přísudek. Příslovečné určení vyjadřuje bližší okolnosti děje a vztahy (kdy, kde, proč, jak se něco stalo, jaké něco je).

Jak se ptát na doplněk

Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co

Jak se ptá na předmět

Může být vyjádřen: podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.

Jak se zeptat na podmět

PodmětJe vždy v 1. pádě.Může být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.Ptáme se na něj: Kdo, co (Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.)

Co rozvíjí podmět

Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.

Jaké jsou typy přísudku

Druhy přísudku:slovesný: obsahuje sloveso v určitém tvaru, dělí se na:jmenný se sponou (slovesně-jmenný): tvoří ho sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno.jmenný: tvoří ho pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí.citoslovečný: tvoří ho citoslovce.

Co rozvíjí přísudek

Předmět je další z větných členů, který je potřeba znát. Jedná se o rozvíjející větný člen (rozvíjí jeden ze základních větných členů, tedy podmět nebo přísudek).

Jak se ptame na PU zpusobu

Ptáme se otázkou PROČ (SE) NĚCO DĚJE/JE Skupina se dále dělí do několika podskupin: PU příčiny – v užším smyslu – PROČ, příčina předchází (Třásla se zimou.

Co je to základ věty

Základ je ta část věty, která uvádí větu do předchozího kontextu – svým významem navazuje na výrazy, které se už v textu vyskytly, na skutečnosti z nich odvoditelné nebo na skutečnosti, u kterých se předpokládá, že jsou recipientovi známé.

Kdo větný člen

Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.

Jak se pozna podmět

Jak ho najdeme (poznáme)

Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.

Jaké jsou druhy podmětu

Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen.

Jak se pozná přísudek

Pro přísudek platí: Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět (Na stromě rostou jablka.

Co může být přísudek

Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na: holý (Petr studuje.), rozvitý (Petr dobře studuje.) a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.)

Jaké jsou druhy přísudku

Co to je přísudek

Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.