Kdy zacinaji hody?

Kdy zacinaji hody?

Kdy se konají hody

Hody (v Čechách „posvícení“, ve Slezsku „krmáš“, v bývalé německé jižní Moravě „kiritog“, a to z německého Kirchweih – posvěcení kostela) se konají od poloviny srpna až do konce listopadu. Hody se vždy slavily hlučně a okázale.

Kdy jsou hody na Moravě

Na Moravě je běžný termín "hody", který naznačuje, že jde o svátek, při kterém se konzumuje velké množství jídla a pití, zkrátka hoduje se. Hody začínají vždy v neděli následující po svátku patrona, kterému je zasvěcen místní kostel nebo kaplička.
ArchivPodobné

Jak vznikly hody

Z jakého důvodu vznikla hodová tradice Původním významem slavnosti hodů, které se konaly v podzimním čase, bylo poděkování za úrodu a snaha o její zajištění v dalším roce. S tím souviselo také úsilí zajistit dostatek jídla a pití k pohoštění. Stejně jako u jiných svátků dostaly i hody církevní význam.

Jak probíhají hody

Nejprve si chlapci musí vybrat děvčata – stárky a poprosit jejich rodiče o svolení. Chodí-li stárek s děvčetem, vyvolí si za stárku svoji milou, jinak z příbuzenstva nebo jiné děvče. Stárci navštíví starostu a požádají o povolení ke konání zahrávání hodů, hodů i hodků.
Archiv

Co znamená slovo hody

Posvícení je tedy původně oslava výročí posvěcení místního kostela. Slovo hody jako expresívní slovo současné spisovné češtiny znamená bohatou hostinu, ale hod je církevní hlavní svátek, např. Hod boží vánoční. Je to "vhodná doba ke slavení", pak velký svátek a nakonec sváteční hostina.

Proč se slaví posvícení

Jako vlastně všechny historické svátky, i posvícení je původně slavnost církevní. Znamenala oslavu vysvěcení nového kostela. Panovník, šlechta či obec kostel vystavěli, zástupci kléru posvětili a spravovali. Každoročně se potom na paměť dne, kdy kostel začal sloužit církvi, slavilo posvícení.

Kdy jsou hody 2023

20., 21. a 22. srpna, hodky 26. srpna 2023.

Kde se slaví hody

Hody patří k tradičním svátkům snad každé moravské vesnice. Hody se na vesnici slaví jako křesťanský svátek i jako den hojnosti, veselí a blahobytu. U bohatě prostřených stolů se setkává rodina a přátelé. Na hodech nesmí chybět mládež (chasa) oblečená ve slavnostních lidových krojích.

Co je to starek

Stárek je označení pro voleného vedoucího chasy (mládeže), který v některých částech Moravy vede posvícení (které se na Moravě označuje jako hody). Označení pochází ze spojení starší tovaryš. Stárkovou partnerkou při hodech je na Slovácku stárka, na Horácku nebo Brněnsku stárková.

Co je to Stárek

…je starší vyučený mlynář, který řídil provoz mlýna. Měl na starosti zejména obchodní záležitosti. Přijímal od mlečů obilí, domlouval s nimi – jaké druhy mouk budou požadovat a tyto jim potom vážil a vydával. Aby se mohl stát mlynářským mistrem, musel vykonat zkoušku z mletí a stavby mlýna.

Co se dělá na hodech

Obvyklými atributy posvícení jsou posvícenské koláče, místní speciality (hnětynka), taneční zábavy a průvody s maskami. Místy, především na Moravě, se při posvícení či hodech staví máje, kolem níž poté chasa tančí, jinde se naopak máje staví na jaře (v máji) a při hodech ji chasa kácí.

Co to je do Provody

Slovo provoda je starý název pro tzv bílou neděli (první neděle po velikonocích). Říkalo se jí i provodní neděle. Ovšem původ tohoto slova je ještě starší – označovalo starý pohanský svátek, velice bujarý. Jednalo se o jakési jarní dušičky, tedy oslavu zemřelých.

Co je pěkná hodinka

století: „O posvícenské neděli se večer jde do hospody, kde právě počíná tanec. Tančí se obyčejně do rána. Ráno v pondělí dá hostinský umýti podlahu v tančírně. Kolem jedenácté dopoledne počne pěkná hodinka, čili krátce pěkná, k níž tanečníci, celá ves, sejdou se v nejlepších svátečních šatech.

Jaký je rozdíl mezi pouti a Posvícením

O posvíceních a poutích

Název posvícení pochází z posvěcení místního kostela (jedná se tedy o vzpomínkovou výroční slavnost), oproti tomu pouť se zpravidla koná v rámci svátku patrona kostela (ne vždy se tedy obě tyto festivity překrývají).

Co je bílá neděle

Bílá neděle (latinsky Dominica in albis, 2. neděle velikonoční) je posledním dnem velikonočního oktávu. Název této neděle pochází ze zvyku, že nově pokřtění (tzv. neofyté) tohoto dne naposledy nosili bílé roucho, do něhož byli oblečeni při křtu o velikonoční vigilii.

Co je Hody hody doprovody

Je to pozůstatek zvyku slavit svátky osm dní, takzvaným oktávem, tedy od Božího hodu velikonočního právě po Provodní neděli. Etnolog Luboš Kafka. LN: Takže odtud to chronicky známé Hody, hody, doprovody!

Co je to pěkná

Večer bývala taneční zábava pro mládež, která se často protáhla až do dalšího dne. V pondělí po pouti se konala zábava s názvem pěkná neboli zlatá hodinka, která se ještě dnes v některých obcích dodržuje. Lidé se scházeli v hospodách s rozsvícenými svíčkami.

Co je to karmaš

Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.

Co se stalo na Zelený čtvrtek

Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami.

Kdy se nesmí uklízet

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.

Proč se koleduje

Koleda a pomlázka

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.

Co je to Mrskut

Mrskút, mrskot, mrskut, mrskanda, mrskačka – název používaný na jižní a střední Moravě. Pomihod, pamihod, pomrhod – (zkratka středověkého popěvku Pomni hody do provody) – střední Čechy, zejména na Rakovnicku.

Co je to Krmáš

Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/kiermaš/kiermasz aj., v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z něm. Kirtag, co se v místních i východorakouských dialektech vyslovuje přesně kiritóg) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela.

Co se smí a nesmí na Velký pátek

Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar. To jsou zákazy, které vystihují povahu Velkého pátku jako výlučného svátku.

Co se smí a nesmí na Bílou sobotu

Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.