Jak vzniká látka?
Jak se dělí látky
Dělení podle skupenství :látky pevné (kámen, kov)látky kapalné (voda, olej)látky plynné (vzduch, zemní plyn)
Co to je látka
Látka je chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo jako výsledek výrobního procesu. Ve výrobním procesu je k vytvoření látky obvykle nutná chemická reakce. Chemická látka (A) a chemická látka (B) se dají dohromady a reagují spolu za vzniku látky C. Látka C je látka vytvořená reakcí látky A a B.
Jak poznat skupenství látek
Látky v pevném skupenství mají stálý tvar a objem, jejich částice se výrazněji nepohybují. Látky v kapalném skupenství mají stálý objem, tvar mění podle nádoby. Částice jsou blízko sebe, ale mohou se volně pohybovat. Látky v plynném skupenství mají částice daleko od sebe, tyto částice na sebe víceméně nepůsobí.
Co je to látka a těleso
Každé těleso je z nějakého materiálu, který budeme nazývat látka. Látkou je například železo, dřevo, plast, vzduch, cukr, voda… Tělesa se skládají z různých látek. Z látek jsou ale složeny i věci, které tělesy nejsou (řeka, mlha…).
Co způsobuje barevnost látek
Barevnost látek
Barevnost je způsobena přechody elektronů mezi rozdílně energeticky bohatými elektronovými hladinami v atomech dané látky. Tyto přechody jsou spojeny s vyzářením energie v podobě fotonů. Pokud spadá vlnová délka těchto fotonů do viditelné oblasti spektra, můžeme ji vnímat jako barvu.
Čím se látky liší
Tělesa jsou předměty, které můžeme pozorovat okolo sebe (kniha, sklenice, tabule, auto, ale i Slunce, Měsíc, člověk). Látky jsou to, z čeho jsou tělesa tvořena (papír, sklo, dřevo, kov, plast, vodík). Tělesa se od sebe liší svými vlastnostmi (skupenstvím, barvou, tvarem, teplotou, vodivostí aj.).
Jaký je rozdíl mezi látkou a tělesem
Těleso má na rozdíl od látky tvar, rozměry, velikost a hlavně hmotnost. Označení těleso se nejčastěji používá pro pevná tělesa. Některá tělesa mají jednoduchý tvar (např. koule, válec, krychle) a některá složitější tvar (auto, kladívko, brambora atd.).
Na čem závisí skupenství látek
Nejčastěji rozlišujeme tři skupenství pevné, kapalné a plynné, která jsou běžná v našem okolí. Jako čtvrté skupenství bývá často označováno plazma. Skupenství látky úzce souvisí s vnitřní energií. Změny vnitřní energie mohou vést ke změně skupenství látky.
Jaké látky Sublimují
Za normálního tlaku sublimují např. led (pod 0 °C), suchý led (–78,5 °C) nebo fluorid uranový (56,5 °C), jod, naftalen nebo kafr. Většina látek je schopná sublimace za sníženého tlaku – přesněji řečeno tlaku nižším, než odpovídá jejich trojnému bodu.
Jaké jsou plynné látky
plynné – vzduch, oxid uhličitý, kyslík.
Jaké těleso je z vody
Dřevo je pevná látka. Tyto tělesa jsou z mléka, vody, oleje. To jsou látky kapalné. Tyto tělesa tvoří vzduch, pára.
Jak probíhá tuhnutí
K tuhnutí dochází při ochlazení kapaliny na teplotu tuhnutí. Teplota tuhnutí je různá pro různé látky. Velikost teploty tuhnutí je pro krystalické látky stejná jako teplota tání. Teplota tání (tuhnutí) závisí na druhu látky a na tlaku, u vody pak také na jejím znečištění dalšími příměsemi – salinita vody.
Co to je skupenství
Skupenství neboli stav je konkrétní forma látky, charakterizovaná především uspořádáním částic v látce a projevující se typickými vlastnostmi.
Co je to sublimace příklad
Sublimace je děj, při kterém pevná látka přechází v plyn. Sublimují například všechny pevné látky, které zapáchají nebo voní, například toaletní přípravky. Podobně pozorujeme sublimaci u ledu, naftalenu a suchého ledu*.
Na čem závisí tuhnutí
Teplota tání (tuhnutí) závisí na druhu látky a na tlaku, u vody pak také na jejím znečištění dalšími příměsemi – salinita vody. K tuhnutí při jedné hodnotě teploty dochází u chemicky čistých látek a eutektických slitin. Pro jiné směsi dochází k tuhnutí v určitém rozsahu teplot.
Kdy se voda vypařuje
Při vypařování musí molekuly vody překonávat vnější tlak vzduchu nad hladinou. Když zahřejeme vodu na takovou teplotu, že vzniklá vodní pára má stejný tlak jako je tlak okolního vzduchu, dochází k varu – voda se vypařuje nejen na hladině, ale bubliny páry vznikají i uvnitř kapaliny, na stěnách a dně nádoby.
Která látka sublimuje
Za normálního tlaku sublimují např. led (pod 0 °C), suchý led (–78,5 °C) nebo fluorid uranový (56,5 °C), jod, naftalen nebo kafr. Většina látek je schopná sublimace za sníženého tlaku – přesněji řečeno tlaku nižším, než odpovídá jejich trojnému bodu.
Kdy sublimuje led
Suchý led je pevný oxid uhličitý, který při vyšší teplotě než -79°C sublimuje.
Jaká je teplota tuhnutí vody
Základní, obecně známou vlastností vody je skutečnost, že při snížené teplotě začíná tuhnout a mění se v led. Ke změně skupenství u čisté vody za normálního tlaku dochází při teplotě 0 ℃ (273,15 Kelvina).
Kdy taje zlato
Vysoká teplota tání (1 063 °C) jej předurčuje k roli katalyzátoru řady chemických reakcí. Intuitivně zná tyto základní parametry zlata každý.
Jaká je teplota varu vody
100 °CVoda / Bod varu
Co se deje při varu vody
Při vypařování musí molekuly vody překonávat vnější tlak vzduchu nad hladinou. Když zahřejeme vodu na takovou teplotu, že vzniklá vodní pára má stejný tlak jako je tlak okolního vzduchu, dochází k varu – voda se vypařuje nejen na hladině, ale bubliny páry vznikají i uvnitř kapaliny, na stěnách a dně nádoby.
Proč látky sublimují
Většina látek je schopná sublimace za sníženého tlaku – přesněji řečeno tlaku nižším, než odpovídá jejich trojnému bodu. Schopnost látky sublimovat tak můžeme posoudit z jejího fázového diagramu. Sublimace ledu je na mikroskopické úrovni stejně rychlá jako odpařování vody, např. proto také prádlo uschne i za mrazu.
Co to znamená sublimace
Sublimace je skupenská přeměna, při které se pevná látka mění na plyn, aniž by došlo k tání pevné látky (tedy bez průchodu kapalnou fází). Opačný proces se nazývá desublimace.
Na čem závisí sublimace
– Pevná látka se mění přímo v páru (plynné skupenství). Při tom přijímá skupenské teplo sublimace. Sublimace je závislá na vnějším tlaku. – Opačný děj se nazývá desublimace.