Jak se pozná věta hlavní a vedlejší?
Jak poznat větu hlavní a vedlejší test
Věta hlavní je taková věta, která nezávisí na jiné větě. Na tuto větu se nelze zeptat. Oproti tomu věta vedlejší vždy závisí na jiné větě. Na tuto větu se ptáme.
Archiv
Jak se pozná věta hlavní
Věta hlavní (VH)
V souvětí musí být vždy alespoň jedna. Gramaticky nezávisí na jiné větě, mohla by klidně fungovat i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Př.: Bála se (VH1) a doufala (VH2), že ten zlý sen brzy skončí (VV). → Bála se.
Archiv
Jak se pozná vedlejší věta Podmětná
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).
Archiv
Jaké jsou vedlejší věty
Druhy vedlejších vět
podmětné: Kdo vydrží, bude obdarován. přísudkové, též sponové (nahrazují jmennou část přísudku jmenného se sponou): Nejsem ten, za koho mě máte. předmětné, Vážou se na sloveso a ptáme se na ně 1-6 pádem: Odpověděl, že mu na tom nezáleží. přívlastkové: Srazil se s mužem, který kouřil dýmku.
Jak poznat dvě věty hlavní
„Hlavní věta
Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!
Jak se naučit druhy vedlejších vět
Věta vedlejší příslovečnámístní – ptáme se otázkou Kdečasová – ptáme se otázkou Kdyzpůsobová – ptáme se otázkou Jakým způsobemmíry – ptáme se otázkou Do jaké mírypříčinná – ptáme se otázkou Z jaké příčinyúčelová – ptáme se otázkou Za jakým účelempodmínková – ptáme se otázkou Za jaké podmínky
Jak se zeptat na větu vedlejší
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
Jak urcovat druhy vedlejsich vět
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
Jak poznat vedlejší větu Podmětnou a předmětnou
Jak větu předmětnou poznáme Ptáme se na ni, stejně jako na předmět, pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla, jak víme, vedlejší věta podmětná), přičemž nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy: Koho/co Koho/čeho
Jak určit druhy vět
Oznamovací, tázací, přací, rozkazovacíVěta oznamovací Funkce: oznamujeme novou informaci, popisujeme situaci, vypravujeme. Obvykle je zakončena tečkou.Věta tázací Funkce: ptáme se, zjišťujeme informace. Obvykle je zakončena otazníkem.Věta přací Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou.
Jak se určují vedlejší věty
Věta vedlejší příslovečnámístní – ptáme se otázkou Kdečasová – ptáme se otázkou Kdyzpůsobová – ptáme se otázkou Jakým způsobemmíry – ptáme se otázkou Do jaké mírypříčinná – ptáme se otázkou Z jaké příčinyúčelová – ptáme se otázkou Za jakým účelempodmínková – ptáme se otázkou Za jaké podmínky
Jak vedlejší věta
Příslovečná
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
Jak se určují větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.Přívlastek. Blíže určuje podstatné jméno.Předmět. Doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.Příslovečné určení Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.Doplněk. Závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
Jak se ptát na vedlejší věty
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
Jak se pozná věta předmětná
Jak větu předmětnou poznáme Ptáme se na ni, stejně jako na předmět, pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla, jak víme, vedlejší věta podmětná), přičemž nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy: Koho/co Koho/čeho
Jak vysvětlit vedlejší věty
Vedlejší věta
Vedlejší věty jsou závislé na větě hlavní nebo jiné větě vedlejší. Poznáme ji podle toho, že nemůže stát samostatně bez své řídící věty. Značení ve větném rozboru: VV. Na vedlejší větu se můžeme zeptat!
Co je to základní větný člen
Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.
Jaký větný člen je slovo Který
Větný člen | Ptáme se | |
---|---|---|
PŘÍVLASTEK | PK | jaký, který, čí |
SHODNÝ – shoduje se se jménem v pádě, rodě a čísle (při skloňování mění tvar jméno i přívlastek) – stává před řídícím jménem – bývá vyjádřen příd. jménem, zájmenem, číslovkou | ||
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ | PU | otázkami jako na příslovce |
místa | kde, odkud, kudy, kam |
Jak poznam větné členy
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Jak rozeznat větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.Přívlastek. Blíže určuje podstatné jméno.Předmět. Doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.Příslovečné určení Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.Doplněk. Závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
Jaké jsou základní větné členy
Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.
Co patří do větných členů
V češtině rozlišujeme následující větné členy:podmět.přísudek.přívlastek.předmět.příslovečné určenídoplněk.