Jaké jsou prameny pracovního práva?

Co jsou základy pracovního práva

Základním pramenem pracovního práva je zákoník práce. Mezi další patří např. zákon o zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání, zákon o inspekci práce a některé další. Kromě toho české pracovněprávní vztahy ovlivňují i nadnárodní právní normy, např.
Archiv

Co je předmětem pracovního práva

1.1 Předmět pracovního práva

Upravuje práva a povinnosti subjektů týkající se výkonu práce a stanovuje právní následky plnění nebo neplnění právních závazků. Pracovní právo tedy je samostatný soubor právních norem, které upravují společenské vztahy, které vznikají při námezdní práci, a vztahy s nimi úzce související.
Archiv

Jaké subjekty rozlišujeme v rámci pracovního práva

Subjekty pracovněprávních vztahů jsou osoby, kterým pracovní právo při- znává způsobilost vystupovat v pracovněprávních vztazích svým jménem. Mohou jimi být: fyzické osoby (zaměstnanec, zaměstnavatel, uchazeč o zaměstnání), právnické osoby (zaměstnavatel, odborová organizace, stát).
Archiv

Co obsahuje pracovní právo

Pracovní právo upravuje právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, pracovní podmínky, ochranu zdraví zaměstnanců, právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů a vztahy kolektivní povahy související s výkonem práce. Hlavní pramen je zákoník práce, zákon o kolektivním vyjednávání a zákon o zaměstnanosti.

Co je individuální pracovní právo

Individuální pracovní právo je upraveno v zákoníku práce. Zabývá se právními vztahy vznikajícími při výkonu závislé práce zaměstnance pro zaměstnavatele a jejich individuálními pracovněprávními vztahy. Kolektivní pracovní právo je upraveno v zákoníku práce a v zákonu o kolektivním vyjednávání.

Jaké funkce plní pracovní právo

V literatuře se doposud uvádělo, že pracovní právo plní tři základní funkce: organizační, výchovnou a ochrannou. Prvá se vztahuje k ochraně zájmů zaměstnavatele, druhá má sloužit dodržování odpovídající právní kultury v pracovněprávních vztazích a třetí k ochraně zájmů zaměstnance[5].

Co je kolektivní pracovní právo

Kolektivní pracovní právo je část pracovního práva, která se nedotýká jednotlivého zaměstnance jako takového, ale práv, povinností a zájmů zaměstnanců, jako sociální skupiny, jejich vztahů k určitému zaměstnavateli či skupině zaměstnavatelů.

Kdo se zabývá pracovním právem

Systém pracovního práva

U individuálního pracovního práva vystupují zaměstnanci a zaměstnavatelé a z pohledu právních vztahů se jedná o ty, k nimž dochází při výkonu práce zaměstnance pro zaměstnavatele.

Na koho se vztahuje kolektivní smlouva

Normativní povaha kolektivní smlouvy vyplývá ze skutečnosti, že se vztahuje na blíže neurčený okruh subjektů (kolektiv zaměstnanců zaměstnavatele, který se může v průběhu času měnit), kterým na základě této smlouvy vznikají soudně vymahatelná práva (nároky).

Na co má zaměstnavatel právo

K právům zaměstnavatele patří mimo jiné určení množství práce a pracovní tempo, vyžadování náhrady škody po zaměstnanci, který nějakým způsobem porušil pracovní kázeň, a způsobil tak nadřízenému újmu. Mezi další právo zaměstnavatele patří také výpověď podřízenému ve zkušební době bez udání důvodů.

Co to je závislá práce

Za závislou práci se dle zákonné definice § 2 zákoníku práce považuje práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

Jak dlouho platí kolektivní smlouva

Kolektivní smlouva může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou (§ 26 odst. 1). Zvláštností kolektivní smlouvy je, že její účinnost začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena (§ 26 odst. 2), což může být i zpětně.

Kdo může stávkovat

Od práva na stávku, které lze s jistou mírou zjednodušení přirovnat k právu stávku vyhlásit, musíme ovšem odlišovat právo stávkovat, tedy právo se stávky zúčastnit. Toto právo pak přísluší všem zaměstnancům, kromě těch, kterým to zakazuje Listina základních práv a svobod nebo zákon o kolektivním vyjednávání.

Co si může zaměstnavatel dovolit

Podívejte se, co si podle pražského právníka Romana Moussawiho může šéf dovolit a kde už ho skřípne zákoník práce.Sebere vám prémie.Sníží plat.Odmítne vám dát dovolenou v termínu, který jste si vybrali.Zruší vám na poslední chvíli už schválenou dovolenou.Přeřadí vás na horší práci.Posílá vám vytýkací dopisy.

Kdy můžu odmítnout práci

Kdy mám právo odmítnout vykonávat práci Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.

Co je to základní pracovněprávní vztah

Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (tedy dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce).

Co je to Švarc systém

Švarcsystém (nazývaný tak po svém „objeviteli“ – podnikateli Miroslavu Švarcovi, který jej v 90. letech minulého století začal jako první systémově používat) je z pohledu pracovního práva nelegální zaměstnávání formou zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou.

Co má obsahovat kolektivní smlouva

Kolektivní smlouva je dvoustranné pracovněprávní jednání uzavírané mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, jehož obsahem jsou mzdové a další pracovní podmínky pro zaměstnance. Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou u ní organizováni.

Jak dlouho muze trvat stávka

Stávka také není ze zákona časově omezena. "Stávka může legálně trvat i několik let. Jediné omezení spočívá v tom, jak dlouho dokážou stávkující zaměstnanci žít bez příjmu. Po dobu stávky totiž nemají právo na mzdu či plat ani jejich náhradu," říká Krbcová.

Kdo vyhlašuje stávku

Stávku vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje odborová organizace. Kdo konkrétně za odborovou organizaci rozhoduje a vyhlašuje stávku, vyplývá z jejích stanov, ve kterých je stanoveno, kdo je oprávněn jednat za odborovou organizaci.

Co nesmí zaměstnavatel

zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem (§ 12 odst.

Jak je to když zaměstnavatel nemá práci

Když zaměstnavatel nemá práci, protože nejsou zakázky, kolik dostanu Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tj. z důvodu omezení odbytu výrobků/poptávky po službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li uzavřena dohoda s odborovou organizací.

Jak dlouho můžu být bez práce

5 měsíců, pokud je vám méně než 50 let. 8 měsíců, pokud je vám 50-55 let. 11 měsíců, pokud je vám více než 56 let.

Jaké jsou pracovněprávní vztahy

Pracovněprávní vztahy lze dělit na: individuální (vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, popř. vztahy mezi zaměstnavateli a pozůstalými po zaměstnanci, který zemřel), kolektivní (vztahy mezi zástupci zaměstnanců, kteří reprezentují kolektiv zaměstnanců, a zaměstnavateli, popř.

Jaké jsou hlavní druhy pracovně právních vztahu