Co je to Subjunktiv?

Co znamená Subjunktiv

coniungere – spojovat) či (v některých jazycích) subjunktiv, francouzsky subjonctif (česky spojovací způsob) je slovesný způsob, který vyjadřuje zpravidla podmíněnost či hypotetičnost děje. Existoval již v praindoevropském jazyce a udržel se v mnoha živých jazycích.

Jak se tvori Subjuntivo

Tvary sloves subjuntivu odvozujeme od některého nám již známého tvaru času v indikativu. Použijeme tedy část slovesa určité osoby v určitém čase v indikativu a připojíme k ní koncovku. Tím vznikne tvar subjuntivu.

Jak se tvori Subjuntivo ve spanelstine

Přítomný čas subjunktivu se tvoří připojením příslušné koncovky ke kmeni slovesa. U sloves zakončených na -ar se mění -a na -e, u sloves zakončených na -er a -ir se mění -e/-i na -a. Kvůli zachování výslovnosti se u některých sloves mění pravopis.
ArchivPodobné

Co je to Gerund

Gerundium, anglicky gerund/'dʒerənd/ , je slovesný tvar, který může stát na takovém místě ve větě, kde běžně bývá podstatné jméno, tedy hlavně na místě podmětu, předmětu či za předložkou.

Kdy se používá Gerundium

1. Gerundium často používáme po slovesech vyjadřujících citový vztah, libost, nelibost – LIKE, LOVE, PREFER, HATE (po těchto můžeme použít i plný neurčitek) a dále DISLIKE, ENJOY, MIND, STAND (snést, snášet). – I like swimming. I like to swim.

Kdy se používá to

TO + gerundium. Nyní se dostáváme k použití slůvka to jako předložky, která vyjadřuje především: směr kam (go to school, climb to the top) určení někomu jako příjemci (send it to my parents, talk to me)

Co to je infinitiv

Infinitiv (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas. Často se pokládá za základní (reprezentativní) tvar slovesa, který je uváděn ve slovnících.

Kdy se pouziva to v angličtině

Pokud se sloveso končí na dvouhlásku -ie, je tato dvouhláska nahrazena písmenem -y, za kterým následuje -ing (lie → lying). V případě, že sloveso končí na samohlásku -e, je tato samohláska nahrazena koncovkou -ing (smile → smiling).

Na co končí infinitiv

Jak vypadá infinitiv

Sloveso v infinitivu končí nejčastěji příponou -t (sedět, ležet, mlít, zívat, vstávat, vařit, dělat, spát). Někdy může být zakončen i příponou -ti (mávati, kolébati, zívati, seděti, plakati).

Kdy se používá infinitiv

Při použití klasického infinitivu tedy nemáme možnost vytvářet složitější kombinace časů. Infinitiv se prostě váže k tomu času, který je použitý u hlavního slovesa. I'm glad to hear that. Zde jsem rád teď, že něco slyším teď.

Jak se určuje infinitiv

Infinitiv snadno poznáme podle jeho zakončení. Sloveso v infinitivu končí nejčastěji příponou -t (sedět, ležet, mlít, zívat, vstávat, vařit, dělat, spát). Někdy může být zakončen i příponou -ti (mávati, kolébati, zívati, seděti, plakati).

Jak se tvori infinitiv

V češtině se infinitiv tvoří koncovkou –t (dělat, prosit, krýt, tisknout) a –ci (moci, říci, péci), případně –ti. Tvary na –ti (u sloves jako nésti, dělati se tvoří přidáním –i) jsou však dnes považovány za knižní. Koncovka –ci je dnes nahrazována –ct (moct, říct, péct), obě varianty jsou považovány za správné.

Jak se jmenuje tvar slovesa zakončený na t

infinitiv je nejčastěji zakončen na -t, někdy na -ti. u některých sloves může být zakončen na -ct a -ci. infinitiv je neurčitý tvar.